B
psychologický slovník

B

BARIÉRA SMYSLOVÁ (z franc. barriére - překážka) - rozdílnost významů vyjádřené požadavky, prosby, příkazu atd. u partnerů v styku, která překáží jejich vzájemnému pochopení a spolupráci. B. z. vzniká např. při vzájemném vztahu mezi dospělým a dítětem; dítě totiž požadavky dospělého, přesto, že je správně chápe, odmítá, protože neodpovídají jeho zkušenosti, názorem, vztahem, jeho vlastnímu systému osobnostních smyslů.

BARIÉRY PSYCHOLOGICKÉ - psychický stav, který se projevuje v nedostatečné pasivitě subjektu a brání mu vykonávat určité činnosti. Emoční mechanismus b. p. spočívá v zesílení záporných zážitků a postojů - studu, pocitu viny, strachu, úzkosti, nízkého sebehodnocení - asociovaných s úlohou (např. "tréma před vystoupením"). V sociálním chování individua vystupují b. p. jako komunikační bariéry (bariéry v styku), které se projevují nedostatkem empatie, flexibility meziosobních sociálních postojů atd., a také jako smyslové bariéry (-> bariéra smyslová).

BDĚNÍ - v chování projevující aktivace nervového systému, jeho funkčního stavu při jisté činnosti, kterou individuum realizuje. V cyklu spánek - b. se rozlišují následující úrovně b .: krajní vypětí; aktivní b .; klidné b .; ospalost, které s poklesem b. přecházejí do spánku. Každá úroveň b. se vyznačuje jistým poměrem mezi vegetativní, motorickou a elektroencefalografickou aktivací.

BIOGENETICKÝ ZÁKON (z řec. bios - život, genesis - zrod) - přenos zákonitostí, které stanovili něm. přírodovědci F. Muller a E. Haeckel pro vztahy mezi ontogenezí (individuálním vývojem organizmu) a fylogeneze (historickým vývojem organismů), na psychický vývoj dítěte. Přitom se neoprávněně tvrdí, že v ontogenezi dětské psychiky se reprodukují hlavní stádia biologické evoluce a etapy kultůrně-historického vývoje lidstva (J. M. Baldwin, K. Buhler, S. Hall, W. Stern a ď.). Na základě těchto názorů se uznává předurčenost průběhu psychického vývoje dítěte a ignoruje se konkrétně-historický charakter tohoto procesu, jeho závislost na formách a způsobech interakce dítěte s okolním světem (především s dospělými), od charakteru a obsahu jeho vlastní činnosti (-> vývojová psychologie ).

BIORYTMY MOZKU (z řec. bios - život, rhytmos - rovnoměrné střídání) - jeden z druhů bazální nebo spontánní elektrické aktivity mozku. Biorytmus představuje pravidelnou nebo rytmickou aktivitu, která se vyznačuje dlouhodobým opakováním jisté vlny bez podstatné změny ve frekvenci jejího opakování. V určitém stavu organismu (mentální zátěž, emoční napětí, spánek atd.) se registrují b. m. s určitou frekvencí a určitou povahou. Kromě b. m. rozlišujeme nepravidelnou nebo arytmickou aktivitu mozku, která je tvořena z vln různé délky a amplitudy, a paroxysmální aktivity jako skupiny vln a komplexů, jejichž amplituda náhle stoupá a klesá.

BLUD - skutečnosti neodpovídající představy a úsudky, o jejich nesprávnosti subjekt nelze přesvědčit, protože je patologicky přesvědčen o jejich správnosti. B. je symptomem mnohých psychických onemocnění a má velmi různorodý obsah: b. pronásledování, obav z otrávení, žárlivosti, velikášství atd. Rozlišují se dva druhy b .: při prvním je narušená kognitivní sféra - nemocný si posiluje svůj zkreslený úsudek mnoha subjektivními důkazy, z nichž má vytvořený "logický" systém; při druhém je narušena senzorická sféra - b. nemocného má obrazový charakter a převládá v něm snění a fantazie. V některých případech je b. doprovázený afektivními projevy strachu, nemotivované úzkosti, pocity nejasného nebezpečí (např. paranoidní b. pronásledování, při kterém si nemocný každý posunek a skutek okolí vysvětluje jako "spiknutí, dávání si znamení" atd., proto se snaží utéct, schovat se a pod. ). B. třeba nutně odlišovat od fanatických idejí, při kterých určitý reálný životní problém nabývá ve vědomí psychicky zdravého subjektu mimořádný význam (fanatismus).

BOLEST - psychický stav, který vzniká v důsledku mimořádně silných nebo poškozujících účinků na organismus, ohrožujících jeho existenci nebo celostnost. Je jedním z nejcennějších výsledků evoluce živočišného světa. B. má zvlášť velký klinický význam jako symptom poruchy normálního průběhu fyziologických procesů, protože celá řada patologických procesů lidského organizmu se ohlašuje bolestivými pocity ještě před vznikem vnějších symptomů onemocnění. Z emočního hlediska má prožívání pocitu bolesti ubíjející a deprimující charakter, někdy charakter utrpení; je stimulem pro různorodé obranné reakce zaměřené na odstranění vnějších nebo vnitřních podnětů, které tento pocit vyvolaly. Pocity b. vznikají v centrálním nervovém systému spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánech, ze kterých se impulsy speciálními drahami dostávají do podkorových systémů mozku, vstupujících do dynamické interakce se stopami procesu ve velkých mozkových hemisférách. Reakce na b. představuje nejinertnejší a nejsilnější nepodmíněnou reakci. Pociťování b. do jisté míry podléhá vlivu vyšších psychických procesů, které souvisejí s činností kůry a závisí na takových osobnostních rysech, jako je zaměřenost, přesvědčení, hodnotové orientace atd. Existují četné příklady o statečnosti, o schopnosti snášet b. a nepoddat se jí, ale i jednat na základě vyšších mravních motivů, a naopak, o zbabělosti, o soustředění se na své pocity b.

BRAINSTORMING (z angl. brain storming - mozková bouře) - metodika stimulace tvůrčí aktivity a produktivity, vycházející z předpokladu, že při běžných způsobech uvažování a řešení problémů překážejí vzniku nových idejí kontrolní mechanismy vědomí. Tyto nové ideje jsou přitom potlačovány obvyklými, stereotypními formami rozhodování. Tlumivě působí i obava z neúspěchu, strach před zesměšněním apod. Aby se odstranil vliv těchto faktorů, provádějí se skupinové diskuse, kde každý člen skupiny může vyjádřit na předem určené téma libovolné nápady, přičemž nekontroluje jejich tok, nehodnotí jejich pravdivost ani nepravdivost, nesmyslnost ani neobvyklost, pokud podobným volným asociacím myšlenek se snaží povzbudit i jiné. Po prvním sezení b. se všechny získané myšlenky analyzují, aby se vybrali ty, které obsahují nejúspěšnější řešení. Metodika b. se do značné míry uplatňovala v 50. letech v USA a Francii, zejména při řešení technologických problémů, jakož i problémů plánování a prognózování.