Č
psychologický slovník

Č

ČAS (v psychologii) - předmět mnoha teoretických a experimentálních výzkumů. Jeho hlavními aspekty jsou: psychofyzický aspekt - hledání mechanismů psychického odrazu topologických (následnost, současnost) a metrických (trvání) charakteristik "fyzického" č .; psychofyziologický aspekt - zkoumání vlivu biorytmů různé úrovně a zákonitostí organizace "biologického" č. na dynamiku psychických procesů; sociálněpsychologický aspekt - analýza zvláštností odrazu "sociálního" č. člověkem, zvláštnosti tohoto odrazu v různých společenstvích, kulturně-historických podmínkách; osobnostně-psychologický aspekt - zkoumání časové organizace individuální životní cesty, struktury psychologického č. osobnosti. Kromě uvedených aspektů se vyčleňují tři úrovně zkoumání č .: situační, biografická a historická. Na situační úrovni probíhá bezprostřední vnímání a prožívání krátkých časových intervalů, které nelze srovnávat s celkovou délkou lidského života. Zobecněním těchto vjemů a zážitků se utvářejí individuální koncepce č. na biografické úrovni, od narození po smrt. Rozlišují se koncepce č. dospělého a dítěte, č. zástupců různých sociálních skupin. Výzkumy č. na historické úrovni se zaměřují na odhalování zákonitostí toho, jak si osobnost uvědomuje historickou minulost a budoucnost. Tradičními formami takového uvědomování je poznání historie společnosti a poznání vlastní genealogie. Historická minulost a budoucnost může proto ve vědomí člověka vystupovat jako jeho vlastní minulost a budoucnost, jako možnost překonat ohraničení individuálního života (- »psychologický čas).

ČINORODOST - forma projevu aktivity subjektu, podmíněna jejími sociálně významnými výsledky, za které nese odpovědnost sám subjekt i v tom případě, kdy přesahují rámec jeho záměrů. Osobní odpovědnost subjektu č. se určuje na základě konkrétních společensko-historických kritérií hodnocení jeho potenciálních možností předvídat důsledky vlastní aktivity. Č. představuje konkrétní formu jednoty psychologického a sociologického popisu aktivity subjektu a lze ji použít jako jednotku psychologické analýzy osobnosti. Prostřednictvím č. se zabezpečuje personalizace individua v systému meziosobních vztahů.

ČLOVĚK - bytost, která ztělesňuje nejvyšší úroveň rozvoje života, subjekt společensko-historické činnosti. Č. jako subjekt i produkt pracovní činnosti ve společnosti tvoří systém, ve kterém fyzické a psychické, geneticky dané a během života získané, biologické a sociální tvoří nedílnou jednotu. Č. je předmětem výzkumu mnoha věd: antropologie, sociologie, etnografie, pedagogiky, anatomie, fyziologie atd. Psychologie zkoumá psychiku a její rozvoj u č. (-> sociogeneze), jeho individuálně-psychologické zvláštnosti (-> individualita, -> osobnost), role, které č. plní v sociálním životě, činnost a styk. Téměř celá psychologie se zaměřuje na problém č. jako individua, včlenění do sociálních vztahů, jeho vývpje během učení a výchovy, jeho rozvoje v činnosti a styku, především v pracovní činnosti.